Jak bydlíme, aneb Cherrýk vypráví ...

Jak morčátka bydlí? To je otázka, na kterou existuje jen jediná odpověď - bydlíme tak, jak nám naše bydlení zařídí páníček. A páníčkovou povinností je nám domov zařídit velký, čistý, voňavý a se vším, co máme rádi. K tomu by vám měl posloužit následující článek... 

To, že lidé bydlí v bytě, domku nebo činžáku a morčátka v kleci, plastboxu nebo terárku je známá věc. Když jsem ještě neměl žádného morčecí společníka a byl docela sám, bydlel jsem v kleci u Lucky v pokojíčku. Bydlet v kleci bylo fajn. To máte totiž o všem přehled. Měl jsem ji postavenou na docela vysoké polici, odkud jsem sledoval, co se u nás děje. My morčátka milujeme, když o všem víme. Jsme totiž takové malé chlupaté drbny a jakmile se někde něco šustne, hned začneme pokvikovat na svého spolusouseda, většinou taky morčáka a řešíme, proč ta židle spadla, jakto že se to nahoře rozsvítilo a kdy už konečně dostaneme něco do misky. Jo, když spolubydlícího nemáme, nemůžeme si s nikym pokvikávat (ledaže by pod námi bydlel křeček, jako třeba podemnou tenkrát bydlel Charlie, s kterym jsem si občas pokecal). Takže když je nás v jednom obydlí víc, potřebujeme větší prostor, to je jasné. Já mám klec 75x40 cm. Je pro mne akorát. Čertík s Denčíkem mají klec větší (80x50 cm), protože jsou dva. Větší prostory nám morčátkům velmi prospívají. Pohyb nám svědčí, nejsme pak líní ani žádní cvalíci. Takže až budete při koupi klece zvažovat velikost, kupte co možná největší, vyplatí se do ní investovat. Klec má ale jednu velikou nevýhodu - vypadávání podestýlky. A to obzvlášť, když pořádáme v klecích maratony a sprinty. Páníčci musí dokola buďto zametat a nebo vysávat. Z koberců jde navíc podestýlka (hlavně ta hoblinová) dost špatně ven. Pamatuju se, jak se Lucka tenkrtá navztekala, když musela den co den vytahovat vysavač a luxovat a luxovat. Nic zábavného, řekl bych. Nu ale co, to je problém páníčků, nám morčátkům se klece moc líbí. Ale mřížky klece mají i jednu výhodu - v létě nám díky nim (narozdíl od plastboxů) není vedro, protože větrají a také je můžeme okousávat. To děláme s oblibou hlavně v noci a proto panička doporučuje nedávat klec do pokoje, kde spíte. Já hlodal každou noc, to byla švanda  Lucka se vůbec nevyspala. Chovatelé, kteří s tím mají zkušenosti, vědí, co to je za rambajz. Když nám místo klece pořídíte plastbox, usnadníte tím velkou spoutu nepříjemností uvedených výše v textu. Jelikož je celý příbytek z plastového dna a plastových stěn, podestýlka nemá šanci vylétnout. Také nemáme v noci co okousávat, takže se určitě vyspíte, i když nám budete mít v posteli..  Ale plastbox má samozřejmě také nějaké ty nevýhody a ta jedna je pro nás, morčátka, velikou zátěží: v létě nám tam je opravdu velké vedro, jelikož není dostatečně větratelný. O plastboxu vám ale nic víc prozradit nemůžu (i když bych velmi rád), protože jsem v něm zatím doposud nikdy nebydlel. Také pro nás můžete pořídit terárium (akvárium). V tom jsem také ještě nikdy možnost bydlení neměl, ovšem, byl jsem tam jednou na návštěvě za svým starým dobrým přítelem Charliem (křeček). Terárka mají podobné výhody a nevýhody jako plastboxy, akorátže je spodek a stěny vyrobené ze skla, nikoli z plastu.

Já teď ale nebydlím ani v kleci, plastboxu a ani v terárku. Jelikož mi moje panička chtěla pořídit společnici, musela také vymyslet, jak to bude s našim bydlením. Spolu bydlet nemůžeme, to bychom se pořád množili a to Lucka rozhodně nechce. Na dvě klece u nás není místo a také mě už chtěli za každou cenu vyšoupnout z pokoje, protože se tam nevyspali  Muselo se vymyslet místo čisté, kam se na mě ani na Charlottku nedostane pejsek Gilli, kde se bude stále něco dít, bude se moci snadno čistit a kde to prostě bude fajn - pro nás, morčátka, akorát. Tím místem se nakonec stala kuchyň. Bydlím tam se Charlottkou v morčatárně. Morčatárna je vlastně takové obydlí ze skříně. Vypadá to trochu jako dřevěný paneláček. Pro chovatele více morčátek je to ideální řešení. Nezabere moc prostoru a dá se tam chovat spoustu morčí. Pro Lucku i její rodinu (a zejména tatínka, který celou morčatárnu postavil) to byl boj, ale nakonec jsme ho všichni společně vyhráli a teď nám tu opravdu pravá morčatárna stojí -  a je opravdu bezvadná. Pořád z ní vykukuju a sleduju, jestli se mi nese něco k jídlu. Chatt na mě zase z horního patra ráda pokvikává. U morčatárny musíte vyřešit následující problém - dno. Dřevo totiž rychle nasákne močí a to byste pak měli z nového příbytku brzy jen pročůraný špalek. Lucky tatínek to vyřešil následovně - vymyslel vyjímatelné plechy. Panička si velmi pochvaluje, jak lehké a praktické je pak morčatárnu čistit. Jednoduše vyjme plechy, vysype je do pytle, naplní čerstvým stelivem a zase je vloží zpět do příbytku. Kromě plechů můžete samozřejmě vymyslet i jiné dno. Používá se linoleum, plastové boxy a panička má vyzkoušený dokonce i voděodolný ubrus, ale ten Charlottka brzy prokousala.

Dno naší ubikace můžete vystlat hned několika vrstvami různých podestýlek. Lucka používá Cat's Best a hobliny. Cat's Best je fakt best! Panička si ho nemůže vynachválit. Jsou to takové granulky, slisované peletky, které se dají na dno klece a senzačně pohlcují pachy. Počůraná část podestýlky se změní v prášek, který se dá snadno odstranit a doplnit novou částí podestýlky. Navrch Cat's Bestu používá Lucka hobliny. A nejen ona, i Denča to tak děláJe to oblíbená podestýlka u spousty chovatelů - jednak je levná a jednak ji máme rádi i my, morčátka. Obzvlášť ti dlouhosrstí, jako třebas já. Rádi si ji totiž namotáme do srsti a páníčci nás pak musí vyčesávat, chtějí-li, abychom měli bezvadnou srst na výstavy. Já teda na žádný výstavy nechodím, ale beztak mě Lucka ráda pročeše a vyklepe mi z kožíšku kupu hoblin, hlavně, když se semnou chce pomazlit. Hobliny můžete sehnat od truhláře, koupit ve zverimexu nebo třeba pokácet nějaký ten strom u vás na zahradě Moje panička volí druhou možnost (i když tu třetí už také zažila). Hobliny se prodávají i voňavé. Moje panička pár zkusila, teda nic moc, řeknu vám. Jí to voní ale nám morčátkům teda vůbec ne. Stejně tak může vonit i Cat's Best, tak radši kupujte ten Universal. Kromě hoblin chovatelé často podestýlají slámou. Sláma je prima, dá se do ní zahrabat, okusovat, ale zase když si do ní namočíme, pak už nám tolik nejede. Sláma také moc dobře pachy nepohlcuje, to hobliny jsou na tom lépe, řekl bych. Ale zase asi záleží na kvalitě. Potom ještě existuje kukuřičná drť, tu panička používá pouze na Charlieho. Existuje jemná, polohrubá a hrubá. Jemná je pro hlodavce, polohrubá spíše pro kočky, králíky a hrubá pro štěňata. Dobře saje pachy a celkově je to dobrá podestýlka, ale panička ji na mě ani Charlottku nepoužívá. Potom ještě existuje nějaká bavlna, s tím ale nemám zkušenosti vůbec žádné.

Kromě podestýlky musíte zvážit i pořízení misek. Hodně morčomilů vleze do prvního zveráče, který uvidí, hrábne po jedné či dvou miskách, zaplatí, dá do ní nějaké krmení aby se neřeklo, hodí ji do klece a myslí si, že je vystaráno. Kdepak! Miska se musí vybírat opravdu velmi pečlivě. Tak třeba pro mě je to jedna z nejduležitějších věcí, které v morčatárně mám. Jelikož se do misky dává potrava, které musí být hodně , která musí být čerstvá a voňavá; musí být i miska, která krmivo drží, pořádná. Lucka má zkušenosti už s lecčím - plastové misky, keramické misky, malé, velké, .. nejvíce se jí ovšem osvědčila nerezová miska, která se zavěsí na mřížky klece. Já ji mám zavěsenou ve dvou dírách v morčatárně. Potrava v takové misce je čistá a stále čerstvá, jelikož do ní můžete přidat trochu vody, která ovoci či zelenince zaručí šťavnatou chuť na několik hodin. Ale ona nám taková potrava stejně v misce nevydrží ani 5 vteřin  Jelikož ji hned spucujeme. Můžete samozřejmě ale koupit i takovou misku, která se položí na dno klece. Vybírejte raději keramickou, je těžší než plastová a většinou se nám ji nepodaří převrhnout, ale existují i výjimky a tou jsem právě i já Proto také panička upřednostňuje ty nerezové. Misky, které sedí na dnu také často posouváme po ubikaci (pokud ovšem není nějaká mega těžká, s kterou by se nedalo ani pohnout). Já mám dvě misky - jednu na ovoce a zeleninu a druhou na krmnou směs. V podstatě ale postačí jednomu morčátku jen jedna, protože ta na ovoce a zeleninu je vždy stále prázdná (i když tam krmení pravidelně doplňujete) 

Do naší ubikace nezbytně patří i jesličky na seno. Je to vlastně takový kovový držák, podobně jako nerezová miska, který se zavěsí na mříže klece. Do jesliček se dá spoustu voňavého čerstvého sena, které zůstane díky jesličkám čisté. My morčátka jsme totiž docela velcí čuníci, kteří všechno hned zašpiní. Jesličky na seno ale prokážou velkou službu. Navíc nás fakt baví vybírat stéblo po stéblu a přežvikovat ho. Já i Charlottka máme každý ve svém kotci jednu kouli na seno. Koule na seno a salát je i zábavným doplňkem, jelikož se hejbe a otáčí a my musíme vydat trochu námahy, abychom se pro oblíbenou pochoutku dostali. Koule na seno má snad jednu jedinou nevýhodu, a to je ta, že je poměrně malá a po odpoledni seno už zmizí, takže se musí asi tak 2x-3x denně doplňovat.

Teď vám povím ještě něco o napáječkách. Je to nezbytná součást našeho bydlení, poněvadž čerstvou vodu musíme mít pořád. Napáječka na vodu (a nejlépe s kuličkovým ventilem) nám, morčátkům, čistou vodu zaručí. Já i Chatt máme každý svou, velkou, plastovou  kuličkovou. I když teda Charlottka toho moc nevypije, protože dostává jak ona tak já spoustu ovoce a zeleninky, v které je vody dost, já piju neustále. Do napáječek se ale často usazují řasy a jsou zašpiněné, proto nezapomeňte pořídit i nějaký kartáč, kterým řasy a špínu vyplavíte ven. Lucka používá starý kartáček na zuby. Nezapomínejte čistit pravidelně i trubičku, tam se také usazuje mnoho špíny. Tyčinka do uší (uchadla) vám usnadní práci   Kromě napáječek můžete používat i misku na vodu, ale tu skoro nikdo nedoporučuje, protože ji snadno převrhneme, znečistíme vodu a pak už ji nebumbáme. Páníčci by museli vodu v misce měnit několikrát denně, kdežto v napáječce stačí tak jednou za dva dny.

Pak máme ještě s Charlottkou každý ve svém kotci sůl na lízání. Je to nezbytný doplněk stravy, který máme rovněž zavěsený v naší morčatárně.

Mnoho začínajících morčomilů se ještě klade otázku, zda má či nemá dát svému chlupatému kamarádovi do klece domeček. Já domeček nemám, ale dřív jsem ho měl a tak vám můžu říct, že je to prima hračka. Můžeme na něj vylézt (když má plochou stříšku) a rádi odtamtud sledujeme, co se kolem nás děje. Na druhou stranu ale většina z nás v něm tráví mnoho času a hlavně ze začátku, pokud byste se rozhodli domeček dát, by se vám pak mohlo stát, že se vám vaše morče neochočí, protože bude pořád zalezlé ve své skrýši. Takže když domeček, tak jedině, až budeme ochočení (pokud byste ovšem doma nechtěli plachouna). Já, Charlottka, Čert ani Denčík domeček nemáme a není to žádná katastrofa   Naopak, máme mnohem víc místa. A jestli byste rádi vyřešili tento spor, tak nám do klece či morčatárny přidělejte prkénko jako stříšku, pod kterou si zalezeme a na kterou budeme rádi vyskakovat a poslouží nám jako hračka.

 Tak, teď už byste měli vědět snad opravdu vše o bydlení morčátek. Tak ho nezapomeňte zařídit čisté, velké a se vším, co máme rádi.